čtvrtek 2. srpna 2012

2. den v jiném světě

Ráno jsem vylezla na kopec a brečela tam. Mám pocit, že mi někdo rozřízl srdce na dvě poloviny a ta jedna polovina se vypařila. A že to srdce zůstalo jakoby prázdný a je to nepříjemný. Chybí mi Petr, je mi po něm hrozně smutno. Jeho smrtí jsem ho nepřestala mít ráda, pořád čekám, že vejde do dveří, udělá vtípek, usměje se.

Přesto, že jsem ve středu i v úterý zažívala nepříjemné útoky nevíry, že stejně není nebe a že Ježíš na to nemá, aby někoho přivedl zpátky do života, zároveň mě Bůh utěšoval, podával pomocnou ruku, Kristus nám teď vaří, Kristus se za nás modlí, Kristus snáší, když brečím a je to často. Stačí jen uvidět talíře, které mají stejnou barvu jako naše, povlíkat postel (což jsem v poslední době dělala často), vzpomenout si na úterý.
Prosila jsem Ježíše, aby mi pomohl se z těch stavů nevíry dostat. Aby to udělal on sám, fakt na to teď nemám. Všechny ty pochybnosti zmizely. Neříkám, že napořád, to nevím. Ale teď se fakt za mě Ježíš postavil a udělal to. Hrozně chci vzpomínat na Petra, ale přitom se zase rozpláču.
Vítek říkal, že mu to pořád nedochází, že tatínek už není tady s náma. Anežka je hodně smutná a taky nemůže spát. Eliška jí hodně čokolády, ale taky jí to tolik nedochází. Prostě pořád čekáme, že od táty přijde sms nebo že zavolá. Jeho mobil mám přitom vedle svého a je jasné, že nám napsat nemůže.
Modlím se a říkám Kristu, ať Petra pozdravuje, ať mu řekne, že ho mám ráda pořád.
Heslo na srpen je pro nás: Bůh nám obvazuje rány a léčí zlomená srdce. A taky ten další verš: Bůh odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.
Vztahuju to k boji, který vybojoval Petr. A je mi smutno, že zemřel, ale zároveň vím, že to, co vybojoval, je veliké. A ještě pořád nám bude Kristus zjevovat důsledky toho, co se stalo. Možná že se spoustu souvislostí dozvíme až v nebi.

11 komentářů:

  1. Milá Káťo, myslím na vás, je mi smutno při pomyšlení na všechny ty situace, kterým musíš od úterý čelit, s čím vším se musíš loučit....modlím se ať tě Tatínek drží, ať tebe i děti nese.
    Martina, NMpS

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Kátko mám chut tě obejmout a plakat s tebou a tak pláču s tebou na dálku. Dnes jsem uklízela a do ruky mi přišli lonská hesla a jedno na mne vykouklo : Jobovi přátelé stáli kolem Joba a sedem dní mlčeli, protože jeho trápení bylo tak těžké. Modlím se za tebe, aby ti Ježíš dal úlevu a novou sílu do dalších dní. Lenka Sečková z Nové Paky.

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Káťo,každý den jdu několikrát se podívat na váš zápisník....žiju to s tebou na dálku...chci ti jen říct,že vás miluji a rádi vám jakkoliv pomůžeme.
    Katka z Krupky

    OdpovědětVymazat
  4. Nečetla jsem sice úplně každý váš příspěvek, prožila jsem to samé s mojí maminkou, úplně to samé, v září to bude rok..co mi odešla, jak bych chtěla držet její ruku a pohladit ji po jejích bílých vlasech, diagnóza rakovina plic 4.stádium, nejvíc jsem to snad obrečela v tom únoru, kdy mi to sdělila lékařka...myslím, že jsem prožila úplně stejný boj jako vy, Bible, modlitby naděje z příběhu o Lazarovi, čekání zázraku i když viditělně maminka v těle odcházela...až mi zemřela v křesla doma, bolest a pláč je součást pozemského života,nevyhneme se tomu, ani u mě se viditelný zázrak nekonal, když se pak v církvi mluví o uzdravení a tleská se, ještě dnes mě píchá u srdce a bolí to, chybí mi rozhovory s mámou a telefonování, tak mi strašně chybí, ale prostě tu už nebude. Asi jako lidé nemáme schopnost to vůbec pojmout, protože je to něco nepřirozeného a tak to být němělo...myslím, že vím jak vám je, je mi to strašně moc líto, protože máte malé děti. pláču s vaší plačící rodinou, kéž byste mohli prožívat zhmotněné Kristovo objetí a lásku i když stavy nevíry v Jeho moc jsou jaksi na místě, nakonec je to stejně On kdo provádí skrz. Bude to proces a myslím, že to nikdy nebude už pro vás stejné,jako předtím, ale ať Vás nese Bůh až do cíle na svých křídlech něžné lásky. Mám vás ráda a soucítím s vámi vaše sestra v Kristu Andrea Čížková.

    OdpovědětVymazat
  5. Katko, brečím tu s tebou a modlím se za sílu, víru a Boží objetí!
    Ivka Z Brna.

    OdpovědětVymazat
  6. Mila Kato,
    Kazdy den se jdu podivat jestli tu nenajdu novy zapis z Vaseho deniku.
    Kacenko, ac se osobne nezname, placu spolecne s Vami.
    Modlim se za uzdraveni Tveho tolik bolaveho srdce.
    Neumrel mi muz...rozhodl se “jen“ odejit od nas i od Krista, avsak me srdce zazivalo takovou bolest, byla me jen polovina, ktera co chvili ztracela silu k boji.
    Myslela jsem, ze ta bolest nikdy nezmizi.
    Buh je ale milostivy..ano, On obvazuje rany a uzdravuje.
    Chtela bych Te povzbudit, mila Kato ve Tve nesmirne bolesti a jen Te pevne obejmout.
    Nekdy je to mnohem vice nez tisice slov.
    Kata Hol. MB

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Káťo, také jsem zažila v životě velkou bolest, asi jako někdy každý. I když všemu nerozumíme, Pán Bůh nás má ve svých rukou. Má moc každou bolest uzdravit a ve svůj čas přinese zase radost a potěchu. Přeju Vám hodně pokoje, síly a trpělivosti do nadcházejících dnů. Jitka

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Katko, bylo mi sděleno, co se ti stalo. Věř, že Bůh ví přesně co dělá a nic není náhoda. Je s tebou v těchto těžkých chvílích a nenechá tě, ani na okamžik. Moje sestra prochází stejnou nemocí, je to pro mě velmi těžké a nedokážu si představit být ve tvé situaci. Přesto věřím tomu, že Petrovi je už teď dobře...a tobě přeji hodně sil a lásky od tvých nejbližších....Milada Kadrnožková

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Katko, dobrý boj bojoval nejen Petr, ale i Vy sama a Vaše děti. Jsem na Vašich stránkách poprvé, dnes jsem se o Vás dozvěděla při shromáždění benešovské JB - kde jsem byla také poprvé. Moc se za Vás modlím, abyste všechno zvládli, aby vám Pán dal sílu. Jste statečná žena a máte můj obdiv. Asi dva roky jsem pracovala v hospici, takže vím, jak je nesnadné doprovázet a tím víc si Vaší statečnosti vážím. Držte se!
    Růženka

    OdpovědětVymazat
  10. Milá Katko,smutnou zprávu jsme se dozvěděli na sbor.dovolené.Váš Petr byl a je pro nás velkým příkladem pevné víry v Ježíše.Dobojoval dobrý boj víry.Nyní je u Pána.Vážím si Vás celé rodiny jako velkých bojovníků,obstáli jste ve všech útocích.Bůh vás nikdy neopustí a bude vám utěšitelem.Dnes znova ve sboru to Slávek oznamoval,pro ty,kteří nebyli na dovolené.myslíme na vás v modlitbách,aby vás Jeříš držel ve svém náručí ve vaší bolesti.Žádná slova neutiší vaší bolest,ale Ježíš to udělá,ten jediný na to má.Přeji vám požehnání našeho Pána na každý den.JF z MB

    OdpovědětVymazat